Zlaté Hory znovu na zlaté mapě Česka - Nový průzkum odhalil bohaté ložisko, těžba zatím v nejistotě

07.11.2025 07:50

Aktualizováno: 09.11.2025 07:10

Geologové potvrdili téměř 11 tun zlata ve Zlatých Horách. Diamo zveřejnilo nové údaje a otevřelo debatu o návratu těžby do Jeseníků.

Těžba zlata ve Zlatých Horách - Český Klondike na rozcestí

Zlaté Hory v Jeseníkách se znovu dostávají do centra pozornosti. Po třiceti letech od ukončení těžby polymetalické rudy zde probíhá rozsáhlý geologický průzkum, který odhalil překvapivě bohaté zásoby zlata a dalších kovů. Výsledky jsou natolik významné, že se znovu otevírá debata o možné obnově těžby. Otázkou však zůstává, zda by návrat dolů přinesl regionu prosperitu - nebo spíše ohrozil jeho současný turistický rozkvět.

Historie zlatohorského dolování

Oblast Zlatých Hor patří mezi nejstarší a nejznámější zlatonosné lokality v Česku. Zlato se tu těžilo už ve středověku, kdy zde vznikly desítky štol a dolů. Město samo získalo své jméno právě podle bohatství, které se ukrývalo pod povrchem.
Poslední etapa průmyslové těžby skončila v roce 1994, kdy byl uzavřen důl na Příčném vrchu. Tehdy zdejší rudné doly zaměstnávaly kolem 700 až 800 lidí. Po jejich uzavření se region musel přeorientovat - a postupně se proměnil v turistickou oblast známou svými lázněmi, speleoterapií a skanzenem hornictví.

Sympozium Diamo - nové informace o ložisku

Na začátku listopadu 2025 se v hotelu Praděd-Thamm ve Zlatých Horách konalo odborné sympozium pořádané státním podnikem Diamo, jehož cílem bylo seznámit veřejnost s výsledky nejnovějšího průzkumu ložiska Zlaté Hory-Západ.
Mezi přednášejícími byli geologové, zástupci Ministerstva životního prostředí, odborníci ze slovenské společnosti Slovenská báňská, provozující důl Hodruša, i hosté z rakouského Mittersillu, kde se těží wolfram. Diskuse se zaměřila nejen na technické otázky, ale i na dopady těžby na místní komunitu a životní prostředí.

Podle náměstka ředitele Diamo Ladislava Paška průzkum potvrdil 10,89 tuny zlata, 8,63 tuny stříbra, 25 tisíc tun zinku, 5 600 tun mědi a 1 600 tun olova. Skutečné zásoby mohou být ještě vyšší, protože některé staré vrty naznačují přítomnost dosud neprozkoumaných rudných zón. Celková hodnota ložiska se odhaduje na bezmála 30 miliard korun.

Podle náměstka pro suroviny a rozvoj Ladislava Paška průzkum potvrdil:

• 10,89 tuny zlata
• 8,63 tuny stříbra
• 25 000 tun zinku
• 5 600 tun mědi
• 1 600 tun olova

Ložisku zlata ve Zlatých horách se říká "Zlatý sloup", ve skutečnosti však jeho tvar připomíná spíše chobotnici - je to několik zrudněných ložisek od několika decimetrů až po desítky metrů, které jsou více či méně propojené (proto ta chobotnice). Obsah zlata v bohatších oblastech je až 150 gramů na tunu.

Co odhalil nový průzkum

Výsledky nové vrtné kampaně překonaly očekávání. Původní odhady se pohybovaly kolem dvou tun zlata, nyní je potvrzeno téměř pětinásobné množství. Důvodem je modernější průzkumná technika, rozšíření zkoumaného území i zpřesnění dat z dřívějších vrtů.

Diamo navíc upozorňuje, že díky rostoucí světové ceně zlata i strategických kovů je dnes možné ekonomicky těžit i rudu s nižším obsahem kovů než dříve. Přesto zatím nejde o rozhodnutí o těžbě - úkolem podniku bylo pouze ověřit zásoby a připravit studii proveditelnosti, která má být hotová na jaře příštího roku.

„Naším cílem je přinést fakta. Zda a jak bude možné suroviny využít, je otázkou pro odborníky, vládu a veřejnost,“ uvedl Pašek.

Místní nesouhlas a obavy z dopadů

Ačkoli ekonomické ukazatele vypadají slibně, místní samospráva je k těžbě skeptická. Zastupitelé Zlatých Hor v září pro obnovu těžby hlasovali 10:4. Podle starosty Milana Ráce město neshledalo v návrhu přímé přínosy pro svůj rozvoj.

„Po uzavření dolu v 90. letech se Zlaté Hory dokázaly transformovat. Máme tu významné podniky, investice do turistického ruchu a unikátní sanatorium Edel. Návrat těžby by mohl vše zvrátit,“ upozornil starosta.

Právě Sanatorium Edel patří mezi nejvýznamnější zařízení svého druhu v republice. Využívá bývalé důlní prostory k speleoterapii dětí s dýchacími obtížemi. Podle vedení zařízení by obnovení hlubinné těžby mohlo tuto léčebnou metodu zcela zlikvidovat.

Zástupci Diamo však ujišťují, že v případě jakýchkoliv dalších kroků by byla bezpečnost léčebného prostředí pečlivě vyhodnocena a těžba bez záruky bezpečnosti nepřipadala v úvahu.

Ekonomika, ekologie a otázka budoucnosti

Podle odborníků by i v případě povolení těžby bylo možné využít jen zhruba polovinu zásob, protože zbytek je v méně dostupných nebo ekonomicky nevýhodných částech ložiska. Přesto jde o zásoby, které mohou být strategicky významné - zejména s ohledem na rostoucí poptávku po mědi a zinku v souvislosti s rozvojem elektromobility a obnovitelných zdrojů.

Zlato se v České republice naposledy těžilo právě ve Zlatých Horách v roce 1994. Dnes geologové evidují kolem 15 ložisek zlata, v nichž by se podle odhadů mohlo nacházet až 77 tun ekonomicky využitelných zásob. Pokud by se někdy těžba skutečně obnovila, Zlaté Hory by se mohly stát symbolem renesance českého hornictví - ale také testem, zda lze těžbu drahých kovů skloubit s ochranou přírody a moderním turismem.

Zlaté Hory dnes - historie i turistický klenot

Dnes mohou návštěvníci Zlatých Hor obdivovat zachovalé štoly, hornické muzeum i naučné stezky připomínající slavnou éru dolování. Poštovní štola, zpřístupněná veřejnosti, nabízí autentický pohled do podzemí, kde se kdysi rýžovalo zlato.

Ať už se vláda rozhodne jakkoli, Zlaté Hory zůstávají výjimečným místem, kde se česká hornická historie prolíná s přírodní krásou Jeseníků. Zda se tu znovu rozezní důlní stroje, nebo zůstane region klidným útočištěm turistů a léčebných lázní, ukáže až budoucnost.

Autor: redakce Rawgold.eu
Zdroj: veřejné informace, Diamo, Seznam Zprávy, iDNES, lokální sympozium Zlaté Hory 2025.

Zlaté Hory, těžba zlata v Česku, Diamo, ložisko zlata, Jeseníky, Příčný vrch, speleoterapie Edel, rýžování zlata, geologický průzkum

Líbil se vám tento článek a chcete abychom vám podobné rady a tipy zasílali zdarma na email?