Aktuální cena zlata a výhodnost nákupu
12.06.2026 19:00
Aktualizováno: 13.06.2026 14:00
Aktuální cena zlata a výhodnost nákupu
Přehled aktuální situace na trhu se zlatem, historické paralely s Íránem a praktický rámec pro postupný nákup fyzického investičního zlata.
Exekutivní souhrn k 12. červnu 2026 je zlato mimořádně volatilní. Reuters uváděl spotovou cenu 4 183,19 USD za trojskou unci 12.6. v 07:45 GMT, zatímco Kitco během téhož dne pracovalo s titulkovou úrovní kolem 4 062 USD po amerických inflačních datech. Při referenčním kurzu ECB 1 EUR = 1,1537 USD to odpovídá přibližně 3 521 až 3 626 EUR za unci. Pro publikaci na webu je proto důležité uvádět nejen cenu, ale i přesný čas citace.
Za posledních 12 dokončených měsíců se měsíční průměr ceny zlata posunul zhruba z 3 353 USD v červnu 2025 na 4 587 USD v květnu 2026, tedy asi o 36,8 %. Současně ale zlato od únorového měsíčního maxima roku 2026 kolem 5 020 USD výrazně korigovalo. Jinými slovy: dlouhodobý trend zůstává vzhůru, krátkodobě však trh prochází tvrdým vystřízlivěním.
Historická paralela se 70. lety
Historická paralela se 70. lety existuje, ale není mechanická. Íránská revoluce, ropný šok a následná krize v letech 1978-1980 vytvořily podmínky, v nichž zlato nejprve prudce rostlo, poté se po lednovém vrcholu 1980 výrazně propadlo a následně znovu odrazilo. Z měsíčních dat vychází růst z 206 USD v srpnu 1978 na 675 USD v lednu 1980, tedy zhruba o 227 %, poté pád na 514 USD v květnu 1980 a odraz na 601 USD v červnu 1980. Tehdejší prostředí ale bylo zásadně jiné: čerstvě po rozpadu Bretton Woods, s dvoucifernou inflací a prudce rostoucími sazbami.
Opakuje se scénář z roku 1979, nebo trh píše nový příběh?
Rok 2026 přinesl investorům do zlata vysokou volatilitu, geopolitické napětí i otázku, kterou si kladou mnozí držitelé drahých kovů: opakuje se příběh z konce 70. let, kdy po íránské revoluci cena zlata explodovala? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Historie se totiž často spíš „rýmuje“, než aby se doslova opakovala. A právě to je možná nejdůležitější poznatek pro každého, kdo dnes přemýšlí o nákupu investičního zlata.
Aktuální cena zlata a tržní kontext
LBMA zůstává globálním benchmarkem pro zlato a uvádí, že cena LBMA Gold Price se stanovuje dvakrát denně, přičemž eurové ceny jsou dostupné jako indikativní ceny pro vypořádání. LBMA zároveň přesunula historické tabulky do portálu MyLBMA. Pro tuto analýzu proto používám pro aktuální intradenní cenu Reuters a Kitco a pro měsíční historické srovnání strojově čitelnou časovou řadu, která uvádí World Bank Commodity Markets jako primární moderní zdroj, plus FRED pro kurz USD/EUR.
Následující graf ukazuje posledních 12 dokončených měsíců. USD řada vychází z měsíčních průměrů zlata, EUR řada je dopočet přes měsíční kurz USD/EUR z FRED. Červen 2026 není v grafu zahrnut jako měsíční průměr, protože jde v době psaní o neuzavřený měsíc.
Z tohoto dvanáctiměsíčního pohledu jsou vidět tři příběhy najednou. Zaprvé: zlato prošlo mimořádně silným růstem ve druhé polovině roku 2025 a na začátku roku 2026. Zadruhé: po únorovém vrcholu přišla velmi citelná korekce. Zatřetí: i po korekci zůstává cena vysoko nad úrovněmi z poloviny roku 2025, takže „levné zlato“ v absolutním smyslu dnes nekupujeme; kupujeme spíš korekci v rámci stále vysokého režimu cen.
Co říká historie 70. let
Historické srovnání je fér začít ještě před samotnou íránskou krizí. V srpnu 1971 prezident Nixon ukončil směnitelnost dolaru za zlato, čímž fakticky rozebral jádro Brettonwoodského systému a otevřel cestu plovoucím měnovým kurzům. To je zásadní, protože zlato se od té chvíle stále víc chovalo jako samostatné makroaktivum, ne jen jako pevně ukotvená měnová kotva.
Do druhé poloviny 70. let pak vstoupila kombinace vysoké inflace, geopolitických šoků a ropních krizí. Podle Federal Reserve History klesla během íránské revoluce íránská ropná produkce do ledna 1979 o 4,8 milionu barelů denně, což odpovídalo asi 7 % tehdejší světové produkce, přičemž podstatnou roli sehrál i strach z dalších výpadků a spekulativní hromadění zásob. Americká inflace přitom dosáhla 11,3 % v roce 1979 a 13,5 % v roce 1980.
Na politické ose jsou klíčové tyto body: protesty a stávky v Íránu v roce 1978, pád monarchie 11. února 1979, obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu 4. listopadu 1979 a 444denní rukojmí krize. Cenová reakce zlata nebyla jednorozměrná: trh nejprve akceleroval vzhůru, pak v roce 1980 dramaticky zkorigoval a teprve po této korekci znovu ožil.
Časová osa historických milníků
Následující timeline porovnává hlavní historické a současné milníky.
Nixon uzavírá zlaté okno a definitivně končí vazba dolaru na zlato.
Stávky v íránském ropném sektoru a rostoucí geopolitické napětí.
Pád monarchie v Íránu.
Začátek rukojmí krize v Teheránu.
Zlato vrcholí na vlně krizové euforie.
Následuje ostrá korekce ceny zlata.
Částečný odraz ceny zlata.
Přímá eskalace konfliktu kolem Íránu a odvetné útoky.
ECB zvyšuje úrokové sazby kvůli válečně tažené inflaci.
Zlato je pod tlakem přes kanál inflace a vyšších úrokových sazeb.
Zlato je pod tlakem přes kanál inflace a sazeb
Zlato v období íránské revoluce a po ní
Z dat vyplývá několik pevných závěrů. Od srpna 1978 do ledna 1980 zlato vzrostlo asi o 227 %. Mezi lednem a květnem 1980 spadlo asi o 24 %. Mezi květnem a červnem 1980 se zvedlo asi o 17 %. Historický precedent tedy existuje - jen ne jako jednoduchá přímka „krize = nepřetržitý růst“.
Současná íránská krize a její vliv na zlato
Reuters 7. března 2026 popsal íránské odvetné útoky na americké a spojenecké cíle v Perském zálivu a zmatek kolem evakuací. Reuters 10. června 2026 uvedl, že nové kolo americko-íránské eskalace a útoků v okolí Hormuzského průlivu poslalo zlato prudce dolů. ECB 11. června 2026 ve svém oficiálním vysvětlení napsala, že „war in the Middle East is driving up prices“ a že právě proto zvýšila sazby. V roce 2026 už nejde jen o “napětí kolem íránského programu”, ale o aktivní regionální válečný a energetický šok se zřetelnými makroekonomickými dopady.
Mechanismus dopadu na zlato má dnes dvě proti sobě působící nohy. První je klasický safe-haven efekt: válka, nejistota, riziko další eskalace a chuť držet aktivum bez kreditního rizika. Druhá noha je dnes zatím silnější: dražší energie zvyšuje inflaci, trh posouvá očekávání sazeb výš a vyšší sazby zhoršují relativní atraktivitu nenesoucího aktiva, jakým je zlato. Přesně tento mechanismus Reuters letos několikrát popsal.
Na evropské straně je obraz mimořádně čistý. Eurostat očekával pro květen 2026 inflaci v eurozóně 3,2 %, oproti 3,0 % v dubnu, přičemž energie rostla meziročně o 10,9 %. ECB následně v červnu sazby zvýšila o 25 bazických bodů a přímo spojila rozhodnutí s válečně taženým inflačním tlakem. Tohle je velmi silný argument proti příliš jednoduché poučce „čím větší konflikt v Íránu, tím okamžitě dražší zlato“. Ne nutně. Pokud je inflační a sazební kanál silnější než panický útěk do bezpečí, cena může krátkodobě padat i uprostřed války.
Současně ale zůstává v platnosti i delší, strukturální bullish argument. ECB uvedla, že podíl zlata na světových oficiálních rezervách vzrostl na konci roku 2025 na 27 % a překonal podíl eura i amerických státních dluhopisů. World Gold Council zároveň uvádí, že centrální banky nakupovaly přes 1 000 tun zlata ročně ve třech po sobě jdoucích letech a že v Q1 2026 byla poptávka po slitcích a mincích druhá nejvyšší v historii prvních čtvrtletí. To je přesně ten fundament, který může po odeznění prvního deflačního šoku v ceně zlata znovu převážit.
Srovnání klíčových metrik
Přestože mezi dnešní situací a obdobím íránské revoluce existují určité paralely, jednotlivé makroekonomické podmínky se výrazně liší. Následující přehled ukazuje hlavní rozdíly.
Íránská revoluce, výpadek íránské ropy a od 4. listopadu 1979 rukojmí krize v Teheránu.
Aktivní konflikt kolem Íránu, útoky v Perském zálivu a tlak na energetické trhy.
Historická paralela existuje, ale dnešní reakce trhu je více ovlivňována úrokovými sazbami a měnovou politikou.
USA: 11,3 % v roce 1979 a 13,5 % v roce 1980.
Eurozóna: přibližně 3,2 %, energie meziročně +10,9 %.
Inflace je dnes nižší, ale stále dost vysoká na to, aby centrální banky reagovaly vyššími sazbami.
Fed funds přibližně 10 % na začátku roku 1979, až 17,6 % v dubnu 1980.
ECB zvýšila depozitní sazbu na 2,25 %.
Dnešní utažení měnové politiky je výrazně mírnější než na začátku 80. let.
Po rozpadu Bretton Woods skončila v roce 1971 přímá vazba dolaru na zlato.
Zlato tvoří přibližně 27 % světových oficiálních rezerv.
Dnes má zlato mnohem silnější institucionální podporu centrálních bank.
Srpen 1978: přibližně 206 USD za unci.
Únor 2026: přibližně 5 020 USD za unci.
Současný konflikt začal při historicky velmi vysokých cenách zlata.
Leden 1980: 675 USD/oz.
Květen 1980: 514 USD/oz.
Červen 1980: 601 USD/oz.
Přibližně 4 062–4 183 USD za unci.
Historie ukazuje, že po krizovém vrcholu může přijít výrazný propad ještě před dalším růstem.
Má smysl kupovat investiční zlato právě teď?
Pro nákup nyní mluví hlavně čtyři argumenty. Prvním je strukturální poptávka: centrální banky v posledních letech výrazně navyšovaly zlaté rezervy a ECB potvrzuje, že hodnota zlata v oficiálních rezervách prudce vzrostla. Druhým je diverzifikační role: World Gold Council opakuje, že zlato je likvidní aktivum bez kreditního rizika a „no one’s liability“. Třetím je retailová síla trhu: Q1 2026 přineslo mimořádně silnou poptávku po slitcích a mincích. Čtvrtým je evropská daňová výhoda investičního zlata, které má zvláštní DPH režim.
Proti nákupu „hned a jednorázově“ ale mluví stejně silné argumenty. Reuters píše, že zlato od začátku letošní íránské eskalace ztratilo kolem 20 % a že případné další jestřábí signály Fedu by mohly stlačit cenu i pod 4 000 USD. World Gold Council zároveň hlásil, že v květnu 2026 byly ETF toky jen velmi slabé a celková AUM klesla meziměsíčně o 2 %. To je typický obrázek trhu, který ještě nenašel klidné dno.
U fyzického zlata je třeba vedle směru ceny řešit i formu držby. WGC uvádí, že vaulted gold nebo internet investment gold umožňuje přímé vlastnictví bez nutnosti řešit vlastní safekeeping, dopravu a prokazování provenience při resellu. Naopak klasické fyzické držení doma či mimo profesionální infrastrukturu zvyšuje bezpečnostní a logistickou náročnost. U likvidity pak platí jednoduché pravidlo: čím blíž jste LBMA standardům a důvěryhodnému původu, tím hladší bývá další prodej.
Daňově je klíčové rozlišit investiční zlato od obecného „drahého kovu“. Generální finanční ředitelství uvádí, že investiční zlato definuje § 92 zákona o DPH, mimo jiné jako zlato ve tvaru uzančních slitků o ryzosti nejméně 995/1000. V tomto zvláštním režimu je investiční zlato od DPH osvobozeno. U fyzického stříbra a platiny takto silný daňový argument tato rešerše z oficiálních zdrojů nedoložila.
U alternativ je proto rozumné držet disciplínu. Stříbro a platina mohou být dobrý doplněk, ale letošní tržní pohyb ukázal, že v aktuálním makrošoku neklesalo jen zlato; Reuters zmiňuje, že v týdnu k 12. červnu 2026 ztrácely i stříbro a platina. Pro text o „bezpečném přístavu“ je tedy zlato stále nejčistší hlavní linka. U stříbra a platiny bych na blogu mluvil spíš jako o satelitech, ne jako o jádru této konkrétní teze.
Současná korekce po extrémním růstu vytváří lepší nákupní okno než euforie z přelomu roku. Ale kdo kupuje zlato dnes, měl by sázet na postupný vstup a na dlouhý horizont, ne na rychlé zopakování ledna 1980 v přímém přenosu. Tento závěr je konzistentní s historickým srovnáním i s tím, jak dnes funguje inflační a sazební kanál.
Doporučené strategie a rizikový profil
Rámec 2-10 % a strategický střed kolem 5 % vychází z doporučení World Gold Council. Konkrétní rozložení nákupů po tranších je přizpůsobeno současnému prostředí zvýšené volatility a historickému precedentu, který ukazuje, že i správná dlouhodobá teze může být krátkodobě bolestivá.
Máte-li portfolio bez zlata, dává smysl začít. Máte-li už zlato nakoupené z nižších úrovní, dává smysl spíš rebalancovat a přikupovat po částech. Jednorázový all-in bych při dnešní cenové i geopolitické volatilitě nedoporučil.
Důležité upozornění:
Informace uvedené v tomto článku slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nejedná se o investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji jakéhokoli aktiva.
Článek obsahuje interpretaci veřejně dostupných dat, historických souvislostí a vlastní názory autora na aktuální ekonomické a geopolitické dění. Uvedené scénáře a závěry představují subjektivní pohled a nemusí se v budoucnu naplnit.
Každá investice nese riziko, včetně rizika ztráty části nebo celé investované částky. Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků a historické paralely nelze považovat za předpověď budoucího vývoje.
Před jakýmkoli investičním rozhodnutím by měl každý investor zvážit svou finanční situaci, investiční cíle, toleranci k riziku a případně se poradit s licencovaným finančním poradcem.
Zdroje: Oficiální instituce: World Gold Council, U.S. Geological Survey (USGS), International Monetary Fund (IMF), Bank for International Settlements (BIS), European Central Bank (ECB), Česká národní banka (ČNB), Federal Reserve System (FED). Data o cenách a trzích: LBMA - London Bullion Market Association, COMEX (CME Group), Trading Economics, Macrotrends, Kitco Metals. Investiční a ekonomické analýzy: Bloomberg, Reuters, Financial Times, The Economist. Vědecké a historické zdroje: Google Scholar, JSTOR, Our World in Data.
Doporučené zboží:
