Zlato z Rumunského dolu Roşia Montană
18.02.2023 16:30
Aktualizováno: 27.07.2026 21:35

Roșia Montană patří mezi nejslavnější historické zlatonosné lokality celé Evropy. Těžba zde probíhá nepřetržitě téměř dva tisíce let a právě zde vznikl jeden z nejvýznamnějších hornických komplexů římské říše. Dodnes se v okolních horách zachovaly desítky kilometrů historických štol, chodeb a důlních děl, které připomínají dobu, kdy bylo zlato jedním z nejcennějších strategických surovin tehdejšího světa.
Velkou hodnotu mají také unikátní římské voskové tabulky nalezené přímo v dolech. Zachycují smlouvy, účetní záznamy i každodenní život tehdejších horníků a představují jedny z nejvýznamnějších archeologických nálezů svého druhu v Evropě. Dnes jsou vystaveny v místním hornickém muzeu, jehož součástí jsou i zpřístupněné římské štoly.
V novodobé historii se Roșia Montană dostala do centra pozornosti kvůli plánované výstavbě jednoho z největších povrchových zlatých dolů v Evropě. Kanadská společnost Gabriel Resources zde chtěla otevřít rozsáhlý důl na těžbu zlata a stříbra. Projekt však vyvolal dlouholeté protesty místních obyvatel, archeologů i ekologických organizací, kteří upozorňovali na možné zničení unikátní kulturní krajiny, historických římských dolů i okolní přírody.

Roșia Montană - zlaté srdce rumunských Karpat
Roșia Montană je obec v rumunské župě Alba ležící v historickém regionu Sedmihradsko, uprostřed Apusenských hor. Dnes zde žije přibližně tři tisíce obyvatel, přesto jde o jedno z nejvýznamnějších evropských nalezišť zlata z pohledu historie i archeologie.
Celá oblast je bohatá nejen na zlato, ale také na stříbro a další rudní minerály. Díky mimořádnému historickému významu byla v roce 2021 těžební krajina Roșia Montană o rozloze 1 663 hektarů po mnohaletých jednáních zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Římané změnili historii zdejšího zlata
Zlato se v této oblasti těžilo již před příchodem Římanů. Starověký historik Hérodotos zmiňuje bohatství zdejších kmenů již několik století před naším letopočtem. Skutečný rozmach však nastal až po dobytí Dácie císařem Trajánem v roce 106 n. l., kdy Římané založili hornickou osadu Alburnus Maior.
Právě zlato bylo jedním z hlavních důvodů, proč se Římská říše o tuto oblast zajímala. Byly zde budovány štoly, odvodňovací systémy i rozsáhlá infrastruktura, která umožnila efektivní těžbu. Mnoho římských chodeb je dodnes zachováno v původním stavu a představuje jedinečnou technickou památku světového významu.
Po ústupu Římanů význam dolů postupně upadal. Období stěhování národů i časté válečné konflikty vedly k chátrání většiny důlních staveb a těžba byla na dlouhou dobu výrazně omezena.

Nový rozmach za Habsburků
Významnější obnova těžby přišla až ve středověku, kdy uherská šlechta podporovala příchod zkušených horníků ze střední Evropy. Do oblasti se stěhovali především sedmihradští Sasové a němečtí horníci, kteří přinesli modernější těžební technologie i nový způsob organizace dolů.
Největšího rozvoje dosáhla Roșia Montană během vlády Marie Terezie. Zdejší doly patřily mezi nejvýznamnější zdroje drahých kovů v habsburské monarchii a významně přispívaly do státní pokladny. Dodnes je v architektuře obce patrný vliv německých hornických osadníků, kteří zde zanechali charakteristickou podobu domů i urbanistické uspořádání vesnic.

Konec těžby a ochrana unikátního dědictví
Těžba zlata pokračovala také během komunistického období Rumunska a poslední průmyslový důl byl uzavřen v roce 2006. Krátce poté vznikl plán na obnovení těžby pomocí rozsáhlého povrchového lomu, který měl využívat moderní technologie včetně kyanidového loužení.
Projekt však vyvolal mimořádně silný odpor veřejnosti. Obyvatelé, odborníci i ochránci přírody upozorňovali, že by nenávratně zmizela významná část historických římských dolů i jedinečný charakter celé krajiny. Po letech sporů byl projekt zastaven a Roșia Montană získala statut národní kulturní památky. Zápis na seznam UNESCO následně definitivně potvrdil mimořádný význam této lokality pro světové hornické dědictví.
Zajímavost pro zlatokopy
Roșia Montană dodnes patří mezi nejslavnější evropské lokality spojené se zlatem. Přestože je průmyslová těžba ukončena, oblast každoročně navštěvují tisíce turistů, historiků i milovníků geologie. Místní muzeum a zpřístupněné římské štoly patří mezi nejzajímavější hornické památky, které lze v Evropě navštívit.
Zdroj: redakce Rawgold, UNESCO, historické prameny o Roșia Montană.








