Největší český nuget a desítky dalších vzácných nálezů na výstavě Terra Aurea v Písku

14.06.2026 07:00

Aktualizováno: 16.06.2026 15:57

Písek je odedávna spojen se zlatem a historií jeho dobývání. Při své návštěvě Prácheňského muzea jsem si nenechal ujít expozici Píseckých zlat, která letos nabízí mimořádnou zajímavost - největší dochovaný a zdokumentovaný zlatý nuget nalezený na území České republiky.

Ještě před návštěvou muzea jsem se prošel ke slavnému Kamennému mostu. V jeho okolí byla instalována výstava pískových soch a mezi jednotlivými motivy se objevili také zlatokopové. Vzhledem k bohaté historii rýžování zlata na Otavě to vlastně nebylo žádné překvapení.

Samotné Prácheňské muzeum nabízí mnohem více než jen expozici zlata. Návštěvníci si mohou prohlédnout historii města Písku, exponáty z doby kamenné a bronzové, středověké sbírky nebo síň českých panovníků. Velmi zajímavá je také geologická část věnovaná Písecku, kde jsou vystaveny ukázky místních minerálů, například krásné skoryly, beryly nebo písekity.

To nejlepší nakonec - největší zlatý nuget z Čech

Vrcholem celé návštěvy pro mě byla expozice věnovaná historii těžby a rýžování zlata na řece Otavě a především aktuální výstava Terra Aurea, která představuje unikátní nálezy z Vodňanska.

Prácheňské muzeum zde vystavuje soubor 21 zlatých nugetů o celkové hmotnosti 237 gramů. Největší z nich váží úctyhodných 105 gramů a jde o největší známý a dochovaný zlatý valoun nalezený v České republice. Takový nález je mimořádný i v evropském měřítku a potvrzuje, že jihočeské zlato se nevyskytovalo pouze ve formě drobných zlatinek, ale místy se nacházelo také v podobě větších valounů, podobně jako na známých nalezištích v zahraničí.

Kromě nejnovějších objevů je na výstavě k vidění přibližně padesát dalších jihočeských nugetů zapůjčených ze soukromých sbírek. Nechybí ani ukázky vyrýžovaných zlatinek a jejich mikrofotografie, které krásně ukazují rozmanitost tvarů přírodního zlata.

Zlatá historie jižních Čech

Jižní Čechy patřily mezi významné oblasti výskytu zlata už od pravěku. Zlato se zde po staletí získávalo především rýžováním v řece Otavě a později také důlní činností. Jednou z nejznámějších událostí se stal nález takzvaného křepického zlata na Vodňansku v roce 1927.

Podle historických pramenů mohly tehdy nalezené zlaté pláty dosahovat celkové hmotnosti až tří kilogramů. Objev vyvolal doslova malou zlatou horečku a část vzácných vzorků se dostala do muzejních sbírek, zatímco další zůstaly v soukromých rukou.

Výstava propojená s mistrovstvím v rýžování zlata

Letošní výstava Terra Aurea se symbolicky propojuje také s Mistrovstvím České republiky a Slovenska v rýžování zlata, které se uskuteční v Kestřanech. Návštěvníci si budou moci rýžování zlata sami vyzkoušet během doprovodného programu určeného pro veřejnost.

Zlaté nugety a další unikátní exponáty budou v Prácheňském muzeu v Písku vystaveny až do 7. září. Pokud vás zajímá historie českého zlata, geologie nebo samotné rýžování, jde o výstavu, kterou by si žádný milovník zlata a minerálů neměl nechat ujít.

Pro mě osobně byla návštěva příjemným připomenutím toho, že české zlato není jen kapitolou v historických knihách. Pohled na největší český zlatý nuget ukazuje, že i v našich řekách a zlatonosných oblastech se občas podaří objevit nálezy, které by svou velikostí dokázaly překvapit nejednoho zkušeného zlatokopa.

Zdroj: Redakce Rawgold. Fotky, text: John Rush Gold