Rýžování zlata - postup

20.02.2022 08:45

Aktualizováno: 02.10.2023 22:49

Rýžování zlata

Je mechanický proces získávání zlata pomocí rýžovací pánve založený na principu gravitačního ukládání jednotlivých složek a zlatinek či malých valounků zvaných nugety. Zlato se získává ze zlatonosných sedimentů, které postupně ukládá vodní tok tím, že eroduje zlatonosné oblasti a transportuje je do míst, kde dochází k jejich ukládání.

Při ručním rýžování se nabírá směs štěrku a písku do kovové pánve a pomocí proudu vody a za neustálého kroužení pánví se z ní postupně odplavují lehčí částice. Stejný princip se využívá i při rýžování zlata, kdy se používají rýžovací splavy opatřené na dně příčkami, gumovými rohožemi a ovčí kožešinou (takto mohl vzniknout příběh o zlatém rounu) nebo jinými povrchy na zpomalení pohybu a sedimentaci částeček zlata. V minulosti se často pokládalo na dno potoku ovčí rouno odkud vznikl název zlaté rouno, které se zatížilo kameny - tento postup se používal velmi hojně. Prospektor ponechal dobře zatížené zlaté rouno několik měsíců v potoce, v případě povodní a zvyšování průtoku vody se vzedme štěrk na dně, který obsahuje také zlato, tento štěrk se valí po dně a  jeho těžké podíly včetně zlata zapadávají mezi škvíry usazených kamenů na dně potoka a v případě umístění ovčího rouna na dno, se zlatinky zachytávají v srsti a prospektor tak po návratu na místo vytáhl rouno z vody, které bylo ztěžklé, naplněné směsí štěrku, sedimenzů a zlata. Běžně se také ovčí vlna dávala na dno rýžovacách splavů stlučených ze dřeva, kde sloužila podobně jako současné zlaté rouna, gumové rohože a tahokovy na dněšních rýžovacích systémech. Po skončení proplavování materiálu prospektor ovčí rouno vytáhl a na ohništi ho spálil. Vzniknutý popel poté prorýžoval na rýžovací pánvi a na dně misky měl zlato.

Postup ručního rýžování

Během procesu získávání se tyto sedimenty nabírají na rýžovací pánev, se kterou se následně začne rotovat a tím odstraňovat voda a lehčí horninový materiál z pánve. Po určité době dochází k tomu, že těžší prvky (jako například zlato, které je přibližně 19 krát těžší než voda, 10 krát než písek a štěrk) zůstávají na dně pánve, zatímco lehčí částice jsou odplaveny s vodou.

Z vyrýžovaných menších částeček zlata se mnohdy za pomoci tekuté rtuti vytváří amalgám. Ten se poté zahříváním zbavuje rtuti a vzniká zlatý slitek, zvaný houba. Tento postup ale vážně ohrožuje zdraví prospektorů i životní prostředí. Převážně v Africe, jižní Americe a Asii se k tomuto účelu ročně spotřebuje asi 800 tun rtuti, z níž se většina vypaří do ovzduší nebo skončí ve zlatonosných řekách a potocích.

Dodržujte při rýžování zlata Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny a místo po sobě vždy ukliďte.

Lokality rýžování

V současnosti je rýžování zlata oblíbenou zábavou, na které se nedá většinou zbohatnout, jelikož většina bohatých oblastí byla již vytěžena. V Česku dochází pravidelně k rýžování zlata na Otavě nedaleko obce Kestřany na Písecku ve zlatonosné řece Otavě. Další místo, kde se pravidelně rýžuje je na zlatonosné řece Opavě, na jejích říčkách, Černé, Střední a Bílé-též zvaná Zlatá Opava. Zde se rýžuje od okolí Vrbna pod Pradědem až po obec Nové Heřminovy. Rozsáhlé stopy po rýžovacích pracích jsou ostatně v celém tomto údolí. Rýžování zlata je novodobě považováno i za sport, který je provozován jak v Česku tak i ve světě. Existuje mistrovství světa v rýžování zlata a dále řada národních a regionálních soutěží. Zájemce o rýžování jako koníček sdružuje Český klub zlatokopů.

V Hornickém skanzenu 2 km od Zlatých Hor u obce Ondřejovice si návštěvníci mohou zapůjčit rýžovací pánve a přímo na místě si vyzkoušet rýžování zlata. Ve Zlatých Horách u Jeseníku se pořádají i Mistrovství světa v rýžování zlata.

Zlaté horečky

Po nalezení významného ložiska zlata často docházelo ke vzniku tzv. zlaté horečky, kdy docházelo k silnému stěhování obyvatelstva do místa nálezu ve snaze rychle zbohatnout.

Zlatá horečka na Klondiku
Sobí zlatá horečka

Zdroj: Wikipedie

Zobrazit další články: Všechny články