Jak poznat zlato?

28.10.2023 09:00

Aktualizováno: 08.02.2024 18:53

Prospektoři a zlatokopové často hledají zlato v aluviálních sedimentech. Bohužel zejména začátečníci mají často problém rozeznat pravé zlato od pyritu, chalkopyritu a slíd, které jsou známé jako "kočičí zlato". V tomto článku se podíváme na způsoby, jak poznat pravé zlato od těchto podvodných materiálů.

Zlato -žlutá, zlatá barva.

Barva zlata

Pravé zlato má charakteristickou zlatou barvu, která může být lehce variabilní v odstínech, ale obvykle má teplý až matný zlatý tón. Zlato s větší příměsí stříbra až elektrum (popř. zlato s příměsí bizmutu) je světlé, čím vyšší ryzost zlato má, tím je tmavší. Zlato s vyšším obsahem mědi má lehce načervenalý nádech. Celoevropsky ojedinělé zlato z podhůří Krkonoš má díky obsahu palladia lehce nazelenalou barvu. Zlato velmi dobře odráží světlo a na rozdíl od slíd a pyritu se silně leskne i v rozptýleném světle, popř. při zastínění.

Elektrum - zlato s obsahem stříbra.

Palladiové zlato - lehce nazelenalá barva díky obsahu palladia.

Tvar a struktura zlata

Zlato se v našich podmínkách díky své kujnosti většinou vyskytuje v podobě silně opracovaných tenkých zlatinek. Tyto tvoří většinou drobné tenké plíšky až vločky a placičky, méně často izometrické granule a drobné nuggetky. V blízkosti primárních nalezišť se zlato vyskytuje v podobě silně lesklých drobných krystalů, oktaedrů a vzácně agregátů podobných kapradinkám. Na primárních lokalitách, kde zlato nemá možnost krystalovat do volného prostoru najdeme drobné nepravidelné tvarově velmi bohaté agregáty až hrudky.

Rýžované zlato s mírným obsahem mědi, lehce tmavší žlutá barva. Autor fotografie: Peter Rybár

Specifická hmotnost zlata

Zlato je velmi těžký kov, specifická hmotnost, neboli hustota čistého zlata je 19,3g/cm³ . Se zvyšujícím se obsahem stříbra může klesnout až na cca 15g/cm³ u elektra. Pyrit má hustotu 5,1g/cm³ a slídy
pouze 2,7-3,4g/cm³ .

Můžete si zkusit vzít malý kousek zlata a porovnat jeho váhu s kouskem pyritu nebo slídy stejné velikosti. Zlato bude výrazně těžší než tyto materiály, což vám pomůže určit, který je pravý.

Pyrit nalezený v uhlí - kočičí zlato. Autor fotograie: Karel Lepšík

Nejčastější záměny

Pyrit a markazit - FeS²

Pyrit je za zlato zaměňován asi nejčastěji. Veškeré kočičí zlato nacházené v uhlí je pyrit nebo markazit. Pyrit tvoří zpravidla drobné krychličky, markazit kosočtverečné krystalky. Lom mají oba minerály nerovný, klamou vysokým zlatavým leskem. Vryp mají černý a nejsou kujné. Kladivem nebo v kombinačkách je lze rozdrtit na prach, zatímco zlato se rozplácne. Na vzduchu se díky vzdušné vlhkosti rozkládají na kyselinu sírovou a oxidy železa, nicméně pyrit se dá místy i vyrýžovat. Ve šlichu tvoří většinou nepravidelná zaoblená zrna s matným povrchem a zlatavou barvou.

Pyrit v křemeni. Autor fotografie: Miroslav Kuželka

Chalkopyrit (CuFeS² )

Chalkopyrit je tmavší než pyrit a je za zlato zaměnitelný snáze. Naštěstí je mnohem vzácnější než pyrit, jinak má ale podobné vlastnosti. Nerovný lom, černý vryp a není kujný. Jeho drobné střípky se za zlato dají zaměnit opravdu snadno. Například při rýžování na haldě Mír ve Zlatých horách byl velmi hojný. Od zlata šel odlišit slabými modrými a zelenými náběhovými barvami, nebo koupelí v kyselině dusičné.

Výrazné zbarvení chalkopyritu. Autor fotografie: Peter Rybár

Slídy, převážně biotit - K(Mg,Fe2+ )3 [(OH,F)2 (Al,Fe3+ )Si3 O 10 ]

Nejhojnější kočičí zlato v písku je většinou nějaký minerál ze skupiny slíd, nejčastěji biotit. Slídy jsou velmi hojné horninotvorné minerály a vyznačují se teplotní, chemickou a částečně i mechanickou odolností. Čerstvý biotit má hnědou až tmavě hnědou barvu a tvoří tabulkovité až šupinkovité pseudohexagonální krystaly. Zvětráváním přichází o část hořčíku a železa a získává bronzovou až zlatožlutou barvu. Díky skelnému lesku může pak být snadno zaměněn za zlato. Oproti zlatu má však výbornou štěpnost kolmo na plochu tabulek a jehlou ho lze rozdrobit na menší šupinky. Oproti zlatu má také výrazně menší hustotu - pouze 2,7-3,4g/cm³ dle obsahu železa a titanu.

Srostlice slídy. Autor fotografie: Miroslav Kuželka

Kyselina dusičná

Kyselina dusičná (nebo kyselina sírová) může být použita k testování, zda se jedná o pravé zlato nebo pyrit. Zlato zůstane nezměněné, zatímco pyrit reaguje s kyselinou a uvolňuje oxid siřičitý, což je viditelný indikátor.

Praxe a zkušenosti

Poslední, ale neméně důležité, je získání praxe a zkušeností. Čím více budete zkoumat a analyzovat různé vzorky, tím lépe budete rozpoznávat pravé zlato od kočičího zlata. Spolupráce s dalšími zlatokopy a konzultace s odborníky mohou také pomoci zlepšit vaše dovednosti v rozlišování těchto materiálů.

Na závěr, rozlišování pravého zlata od pyritu a slídy může být výzvou, ale s trochou praxe a znalostí můžete být při identifikaci tohoto vzácného kovu úspěšní. Použijte tyto tipy a techniky, abyste se ujistili, že váš úlovek je skutečné zlato a ne jen kočičí zlato.

Kostičky limonitizovaného pyritu z rýžování. Autor fotografie: Miroslav Kuželka

Tip rozeznání zlata od slídy

Doma můžete vzít ampulku, naplnit ji vodou a současně do ní vložit domnělé zlato. Pokud ve vzorku bude zlato, okamžitě a rychle klesne na dno ampulky. Zatímco slída se bude držet na hladině a případně velmi pomalu bude klesat ke dnu.

Pokud jehlou rýpnete do slídy, snadno oddělíte drobné šupinky, zatímco do zlata uděláte rýhu.

Tip jak rozeznat pyrit a chalkopyrit od zlata

Pokud vezmete špendlík a s ním do vzorku píchnete, tak pyrit se rozdrobí na menší částečky, bude hrudkovatět. Kdežto zlato je kujné a udělá se do něj rýha podobně jako když rýpnete do olova.

Zvláštní poděkování:

• Ondřej Jaroš Višnák - za korekci textu a odborné dopnění výrazů.
• Peter Rybár, Miroslav Kuželka a Karel Lepšík - za poskytnutí fotografií do obsahu článku.

Líbil se vám článek? Podívejte se i na další rady a články o rýžování zlata